2.4. DEMASKUJÍCÍ PŘÍZNAKY PRŮZKUMNÍKA A POUŽÍVANÉ TECHNIKY
Demaskující příznaky průzkumníka:
Příznaků prozrazujících přítomnost a činnost průzkumníka je mnoho. Demaskující příznaky jsou ty vlastnosti předmětů, osob, jednotek nebo činností, kterými se liší od okolního prostředí. Základními demaskujícími příznaky jsou pohyb, hluk, stopy, silueta, barva, lesk a stín.
Pohyb
Nejzáludnější desmaskující příznak ve dne i v noci a v každé roční době. Vznikají při něm takové demaskující příznaky, jako hluk, stopy a stín. Pozornost nepřítele je často bezpečně upoutána ke všemu, co se v daném prostoru pohybuje. Průzkumníka může prozradit jeho vlastní pohyb i pohyb okolních předmětů, jako chvějící se listí, vlnění polí a luční vegetace, rákosí apod.
Hluk
Následek vlastního pohybu a činnosti průzkumníka. Nejcharakterističtější je hluk způsobený nesprávně upevněnými součástkami výstroje a výzbroje, lámáním větviček při chůzi, drcení kaménků, mlaskavým zvukem vody (promáčená obuv, brodění, plavání, veslování) apod.
Silueta (obrys) průzkumníka
Vzniká na základě rozdílů v zabarvení nebo osvětlení jeho osoby a bezprostředního pozadí. Nedokonalé přizpůsobení oděvu barevnosti horizontu narušuje celkový charakter prostředí, ve kterém se průzkumník pohybuje. To nutně upoutává pozornost nepřítele a vede k prozrazení průzkumníka.
Lesk
Zvlášť nebezpečný demaskující příznak zejména za slunečního počasí. Někdy postačuje jasná viditelnost nebo i světlo měsíce a hvězd. Je způsoben odrazem světla od hladkých (kovových aj.) součástek výstroje a výzbroje.
Stín
Stín vržený průzkumníkem zvláště při pohybu jej může prozradit i v případě, že sám bude proti přímému pozorování dobře maskován. V závislosti na denní době a s ní spojené délce stínu vzrůstá jeho význam jako demaskujícího příznaku. Dlouhý stín, který vzniká v raních a odpoledních hodinác, je mnohem nebezpečnější, protože i malý pohyb ho zřetelně prodlouží(zkrátí). Značná část demaskujících případů je způsobována maskovací nekázní.
Demaskující příznaky techniky (Používané průzkumnými orgány)
Průzkumné orgány mohou působit v týlu (sestavě) nepřítele na bojové technice (obrněných trancportérech). Základní demaskující příznaky bojových vozidel budou v podstatě jako u pěších průzkumníků. Jejich význam však bude v jednotlivých příznacích do určité míry rozdílný.
Pohyb
Základní předpoklad pro splnění úkolu. Jeho utajení, zejména se zřetelem na původní jevý (hluky, stopy, apod.), bude nejtěžším úkolem. Pohyb je hlavním demaskujícím příznakem průzkumných orgánů plnících úkoly na vozidlech.
Hluk
Nejcharakterističtějším demaskujícím příznakem bude hluk způsobený chodem motoru. Dobře vycvičení vojáci nepřítele mohou rozeznat zvuk způsobený provozem vlastní techniky od zvuků způsobeného technikou protivníka. Pozornosti pečlivého pozorovatele rovněž neujdou stopy po průjezdu techniky. Velmi markantní a dobře rozlišitelné budou v mokrém a blátivém terénu.
Tvar(Silueta)
Tvar používané bojové techniky, i když není v zásadě odlišný od techniky používané nepřítelem, bude zejména ve spojení s barvou a místem hrát rohodující úlohu při zjišťování našich průzkumných orgánů v sestavě nepřítele. Proto musí průzkumné orgány narušovat tvar i barevnostpoužívané techniky vhodným používáním příodních i umělých maskovacích prostředků.
O demaskující úloze lesku a stínu platí v zásadě údaje uvedené ve stati o demaskujících příznacích průzkumníků.
Demaskující příznaky objektů budovaných průzkumníky
Již v průběhu jejich budování budou průzkumníci při nedodržování určitých zásad vytvářet demaskující příznaky, které mohou jejich přítomnost v daném prostoru prozradit. půjde především o hluk, stopy, těžby materiálu nebo nesprávné uchycení jeho přebytků. Vlastní objekty může prozradit odlišnost jejich barevnosti, struktury povrchu a tvaru od okolního terénu. K prozrazení objektů však může také docházet na základě demaskujících příznaků, které vzniknou při jejich užívání. Základními demaskujícími příznaky jsou pohyb, stopy, hluk, nedokonale ukryté odpatky a oheň s jeho průvodními jevy (světlo a kouř)
Maskovací prostředky
K usnadnění činnosti průzkumníků byly s využitím mnohaletých zkušeností vyvinuty nejrůznější typizované maskovací prostředky. Jejich dovedné využití umožní dodržování zásad maskování a podstatně usnadní plnění úkolů. Jsou to hlavně jednobarevné i vícebarevné stejnohroje a maskovací obleky, pláště, pláštěnky (stanové dílce), maskovací sí'tky a sítě pro osoby i techniku, různé maskovací barvy na obličej i na ruce, které odpovídají barevnýcm odstínům jednotlivých prvků vegetace nebo terénu. Např. světlá zeleň odpovídá trávě nebo listí, tmavá zeleň jehličí, hnědá ornici apod. K doplnění maskování se používá různý přírodní materiál, jako např. trsy trávy, rostlin, rákosu, slámy, mechu, řídké bláto, hlína, jíl, větvičky stromů apod. Tyto prostředky získané z přírodních zdrojů jsou velmi výhodným maskovacím materiálem. jeho využití však musí odpovídat charakteru okolního terénu, nesmí bránit průzkumníkům v pozorování a nesmí je omezovat při pohybu.
