3.2. POZOROVATEL A POZOROVACÍ HLÍDKA

Bez ohledu na stanovený úkol jsou povinni provádět pozorování velitelé a vojáci. Pozorování je organizováno ve všech druzích boje, nepřetržitě ve dne i v noci.

Úspěch pozorování závisí na jeho nepřetržitosti, systematičnosti, vycvičenosti pozorovatelů, správné volbě pozorovacího stanoviště a jeho vybavení, utajení a včasném předání získaných informací nadřízenému.

K vedení průzkumu pozorováním se určují pozorovatelé a pozorovací hlídky:

Rozdělení pozorovacích stanovišť

Podle předpokládané doby činnosti se buduje pozorovací stanoviště trvalé nebo dočasné.

Trvalé pozorovací stanoviště se zpravidla ženijně buduje a připravuje pro delší pobyt.

Dočasné pozorovací stanoviště je vhodné místo v terénu, které využívá jeho maskovacích vlastností a ženijně se nebuduje. Dočasným pozorovacím stanovištěm může být rovněž bojové vozidlo.

Zásady budování pozorovacího stanoviště:

Nikdy se neumisťuje na vrcholy výšin nebo u výrazných terénních předmětů (trigonometrické body, vidlice cest, osamělé budovy, osamělé stromy apod.),

mělo by být výše než pozorovaný objekt (v noci naopak),

musí zabespečovat dobrý výhled na prostor, kde jsou nejdůležitější objekty nepřítele,

musí z něho bžt spolehlivé spojení s nadřízeným,

musí k němu vést skrytá cesta pro příchod a odchod,

v případě potřeby musí zabespečovat i možnost dlouhodobého pobytu a s tím souvisejícího odpočinku a přípravy stravy,

musí být skryté a umožňovat dobré maskování před pozemním i vzdušným pozorováním,

musí chránit pozorovatele před střelami z ručních zbraní a střepinami granátů.

Podle situace a úkolu může být pozorovací stanoviště vybaveno:

Přístroji pro pozorování ve dne i v noci.

technickými přístroji pro zjišťování infrapřístrojů a radiolokátorů.

Prostředky pro určování souřadnic, měření vzdáleností a úhlů.

spojovacími prostředky.

schématem pozorování.

deníkem pozorování.

buzolou, hodinkami, svítilnou, psacími a kreslícími potřebami.

prostředky radiačního a chemického průmyslu.

Tabulka obsahuje přibližné vzdálenosti, na jaké je vidět stojící osoba.

Při plnění úkolů v noci a za snížené viditelnosti se pozorování doplňuje nasloucháním.

Stenoviště pro naslouchání se obyčejně určuje na předním okraji bojové sestavy vlastních vojsk, pokud možno ce nejblíže k nepříteli. Z hlediska slyšitelnosti jsou výhodná stanoviště v místech, na která přichází zvuk bez odrazu, nevhodné místo je tam, kde je ozvěna.

Nasloucháním lze zjistit cenné informace i bez použití technických prostředků(přesuny, střídání strážných, provádění zemních prací apod.)

V noci je slyšet různé zvuky na větší vzdálenost než ve dne. nejlepší slyšitelnost je za sychravého počasí, po dešti a v zimě.

Slyšitelnost různých zvuků:

- hovor, hašel, nabíjení zbraně, stříhání drátu                           100 - 200 m

- povely, nárazy zbraní a výstroje                                              do 200 m

- kácení stromů a zatloukání kolíků (ručně)                               do 300 m

- lidské kroky po silnici                                                                do 300 m

- hlasité povely, nárazy nářadí při zemních pracích,

   pochod jednotky v terénu.                                                         250 - 500 m

- klapnutí závěru zbraně a zatloukání kolíků (mechanicky)       do 500 m

- pochod jednotky po silnici                                                          do 600 m

- padání stromů                                                                             do 800 m

- motor nákladního auta                                                                500 - 1 000 m

- hloubění zákopů                                                                          do 1 000 m

- nárazy vesel na vodu                                                                  1 000 -2 000 m

- motory tanků v terénu                                                                do 2 000 m

- motory tanků na silnici                                                               do 4 000 m

- tlakson automobilu                                                                      2 000 - 3 000 m

- palba z ručních zbraní                                                                 do 5 000 m

- dělostřelecká palba, vůbuchy trhaviny                                      do 10 000 m

Úkoly pozorovatelů a pozorovacích hlídek

Úkol pozorovatelům (pozorovací hlídce) vydává v terénu ten velitel, který organizuje pozorování. Úkol může být vydán i v době přípravy průzkumného orgánu (ve vlastní sestavě) podle mapy a upřesněn na pozovacím  stanovišti.

Pozorovatelé (pozorovací hlídka) mohou plnit tyto hlavní úkoly:

Zjišťovat  sílu, složení a charakter činnosti nepřítele,

odhalovat prostory soustředění jednotek a štábů a sledovat změnyv jejich rozmístění,

určovat přesné souřadnice nebo prostory rozmístění(postavení) palebných prostředků, radiolokátorů, pozorovatelen, ženijních překážek, zátarasů apod.,

zjišťovat rozmístění míst velení, spojovacích uzlů, stanovišť řízení a navádění taktického letectva apod.,

odhalovat režim činnosti nepřítele, způsoby střežení, počty vojáků, bojové techniky a zbraní, jejich označení a číslování,

sledovat přesuny nepřítele na bojišti,

pozorovat terén a počasí v pozorovacím sektoru a sledovat jeho změny.

POZOROVACÍ SEKTOR

Pozorovací sektor je část pozorovacího pásma nebo část terénu, určená pozorovateli nebo průzkumnému orgánu k pozorování. Je ohraničen dvěma dobře viditelnými terénními předměty (orientačními body) a pozorovacím stanovištěm.

Pozorovací sektor se zpravidla rozděluje do tří pásem:

- V bližším pásmu pozorovatel pozoruje pouhým okem

- Ve středním pásmu pozorovatel pozoruje střídavě okem a optiskýi přístroji.

- Ve vzdáleném pásmu pozorovatel pozoruje pouze s využitím optických přístrojů.

Pozorování se provádí ZPRAVA DOLEVA od BLIŽŠÍHO pásma ke VZDÁLENĚJŠÍMU, zvláštní pozornost se věnuje nepřehledným prostorům.

Proč zrovna zprava doleva

Pohyb hodinových ručiček, čtení a psaní je prováděno zleva doprava, proto je tento směr přirozený a u pozorovatele vzniká stereotyp činnosti, a proto si nevšímá některých detailů, které mohou mít rozhodující význam pro zjištění nepřítele. Pozorování prováděné zprava doleva je vlastně nepřirozená činnost, a proto se pozorovatel na tuto aktivitu více soustřeďuje, z toho vyplývá větší pravděpodobnost zjištění cíle.

Rozlišení předmětů pouhým okem:

- detaily obličeje a zbraní, cihly ve zdi                                             100 m

- listí na stromech, tašky na střechách                                             200 m

- hořící cigareta                                                                                 do 200 m

- zbraně, barva a části oděvu                                                           250 - 300 m

- těžký kulomet, minomet, protitankový kanén,

  sloupy na drátěném zátarasu                                                          500 m

- velké větve stromů, okna, komín, pohyb nohou a rukou               700 m

- odlesk přilby nebo jiné kovové součástky výzbroje

  nebo výstroje a hořící zápalka                                                        do 1 000 m

- auto, tank, letadlo na zemi                                                              1 000 m

- jednotlivé osoby a vozidla na světlém pozadí                                1 500 m

- odlesk skla dalekohledu                                                                  do 2 000 m

- jednotlivé stromy, skupina pohybujících se osob                           2 000 m

- odlesk skla auta                                                                               do 4 000m

- jednotlivé budovy                                                                            4 000 m

- světlo lampy, záblest výstřelu z ruční zbraně                                do 5 000 m

- signální náboje, výstřely děl                                                           10 i více km

Zásady pozorování:

- Místo pro pozorování volíme na vyvýšených místech, stromech, budovách, tzn. na takových místech, který splňují žásadu vidět, ale nebýt viděn.

- V nekrytém otevřeném terénu e rozhodující, aby maskování, barva oděvu a výzbroje splývaly s přirozenou barvou terénu.

- Při pozorování z příkopu, nebo jámy mít za sebou jakýkoliv předmět (val, násep, kež apod.), aby se hlava pozorovatele nerýsovala na horizontu.

DOKUMENTACE VEDENÁ NA POZOROVACÍM STANOVIŠTI

Při plnění úkolů na pozorovacím stanovišti se zpracovávají a vedou tyto dokumenty:

- deník pozorování

- schéma pozorování

Obsah deníku pozorování a jeho vedení

Úkol pozorovatele (pozorovací hlídky):

Na komunikaci Brno - Olomouc zjiš´tovat přesuny sil a prostředků nepřítele, jejich čas, sílu, druhy zbraní a směr přesunů. Zvláštní pozornost věnovat dělostřeleckým a protiletadlovým jednotkám. zjištěné informace okamžitě hlásit.

Pozorovací stanoviště: trig. 286,5 Žuráň

Pozorovací sektor:  - vpravo vaše stanoviště - severní okraj osady Blažovice

                                 - vlevovaše stanoviště - zemědělské stavení 2 km sz. Velatice

Postup při zpracování schématu pozorování:

Na základě rozkazu pro pozorování upřesnění vlastního stanoviště, pozorovacího sektoru a orientačních bodů v terénu a podle mapy se pozorovatel seznámí s terénem v prostoru plnění úkolu,

zpracuje schéma terénu s orientací do zájmového prostoru,

provede zákres vlastního stanoviště, pozorovacího sektoru a orientačních bodů, které se číslují zprava doleva a od bližšího pásma ke vzdálenému ve tvaru,

provede zákras taktické situace se zákresem zjištěných nepřátelských prostředků,

uvede kdo a kdy schéma zpracoval.

ORGANIZACE ČINNOSTI NA POZOROVACÍM STANOVIŠTI

Za činnost na pozorovacím stanovišti odpovídá velitel pozorovací hlídky, který vydává úkoly pozorovatelům, organizuje budování pozorovacího stanoviště, činnost na pozorovacím stanovišti, kontroluje stav pozorovacích přístrojů a spojovacích prostředků, osobně plní úkoly pozorování, zznamenává výsledky pozorování do deníku pozorování a zakresluje je do schématu pozorování. Výsledky pozorování ve stanovených lhůtách hlásí nadřízenému.

Organizace činnsti na pozorovacím stanovišti je závislá na složení pozorovací hlídky. Při organizaci činnosti je třeba dodržovat zásadu, aby pozorovatel plnil úkol odpočinutý.

Organizace činnosti na pozorovacím stanovišti může být následující:

Při činnosti ve dvojici jeden průzkumník pozoruje, vede dokumentaci a předává zprávy, druhý průběžně obnovuje maskování, připravuje stravu, provádí zajištění pozorovacího stanoviště z prostoru, kam nevidí pozorovatel,

při činnosti ve trojici jeden průzkumník pozoruje, druhý vede dokumentaci, předává zprávy a obnovuje maskování, provádí zajištění pozorovacího stanoviště, třetí připravuje stravu a odpočívá,

při činnosti celého průzkumného orgánu (5 - 6 osob) jeden člen pozoruje, druhý vede dokumentaci a předává zprávy, třetí obnovuje maskování a připravuje stravu, čtvrtý provádí zajištění pozorovacího stanviště a pátý (šestý) odpočívá.

Způspb hlášení zjištěných cílů (objektů)

Příklad:

,, Orientační bod první - okraj lesa : vlevo 10, blíže 20, tank v okopu."

Vzdálenost vlevo, vpravo od orientačního bodu se udává v dílcích, blíže nebo dále v metrech

Zásady střídání pozorovatelů na pozorovacím stanovišti

Střídání pozorovatelů na základě rozhodnutí velitele v závislosti na intenzitě pozorování, počasí, denní a roční době. Pozorovací hlídka může plnit úkol po dobu 24 i více hodin, její střídání by mělo přoběhnout zpravidla za denního světla.

Postup při střídání

Střídající pozorovatel se v určenou dobu skrytě přesune na pozorovací stanoviště.

střídaný pozorovatel nepřeručuje pozorování a předává svému nástupci úkoly pro pozorování, informuje jej o výsledcích dosavadního pozorování a ukazuje zjištěné cíle (objekty) v terénu.

střídající pozorovatel potvrdípochopení úkolu podpisem s udáním času v deníku pozorování.

pevezme vybavení a dokumentaci pozorovacího stanoviště.

navzájem si vymění místo a střídaný vyčká, až je nový pozorovatel připraven k plnění úkolu.

střídající skrytě opustí pozorovací stanoviště.

Zvláštnosti pozorování v závislosti na terénu a ročním období

Pozorovatelé (pozorovací hlídka) mohou přerušit pozorování nebo přejít na jiné pozorovací stanovištějen na rozkaz velitele, který hlídku vyslal nebo v takových případech, kdy činnost nepřítele besprostředně ohrožuje činnost pozorovatelů.

V zimě ztěžuje maskování sněhová pokrývka. Sníh zkracuje vzdálenosti a předměty na sněhu se zdají být blíže než ve skutečnosti. Zastíněná místa se pozorují lépe než v létě. Na sněhu, zejména za slunečných dnů a měsíčných nocí, se dobře pozorují okopy, zátarasy, stopy a cesty ve sněhu.

Pozorovací stanoviště by mělo poskytovat pozorovateli ochranu před větrem a sněhem. Střídání pozorovatelů se provádí častěji, příchody a odchody z pozorovacího stanoviště je nutno maskovat a při tom viditelně neporušovat sněhovou pokrývku. Kouř je cítit na mnohem větší vzdálenost než v létě. Pozorovatelé se mohou ohřívat pouze za mlhy nebo sněžení.

Sníh silně odráží sluneční paprsky a oslepuje pozorovatele, proto je vhodné používat sluneční brýle, stínítka na okuláry a filtry. V průběhu pozorování je potřeba věnovat zvýšenou pozornost pozorovacím přístrojům, chránit je před sněhem a prudkými změnami teplot.

V lese se pozorování provádí zpravidla podél průseků, na mýtinách a u křižovatek lesních cest. Pozorovatelé volí pozorovací stanoviště na zemi nebo na stromech a dle potřebý si upravují výhled.

V horách se největší pozornost věnuje stezkám, cestám, údolím řek, soutěskám a průsmykům. Pozorovací stanoviště se volí na svazích a výběžcích hor v blízkosti průsmyků. pozorování ztěžuje velký počet hlubokých prostorů, četné mlhy a na vrcholcích hor velká oblačnost.

zásady činnosti při pozorování za pohybu

V průběhu boje se k pozorování činnosti nepřítele, terénu a terénních předmětů vysílají pohyblivé pozorovací hlídky, které plní úkoly z bojových vozidel, tanků, automobilů nebo pěšky postupným zaujímánímdočasných pozorovacích stanoviš´t. Tychost postupu při pozorování za pohybu pěšky je ve dne 3 až 3 km/ hod., v noci a za ztížených povětrnostních podmínek 1 až 2 km/ hod.

Při plnění úkolu pozorovací hlídka postupuje nařízeným směremod jednoho výhodného místa pro pozorování ke druhému. Osu postupu a dočasná pozorovací stanoviště volí velitel pozorovací hlídky samostatně podle situace, stanoveném úkolu a terénu.

OBSAH ÚKOLU PRO POZOROVÁNÍ

Při vydávání úkolu se velitel pozorovací hlídky stanovuje:

1. Situace

- nepřítele s prostoru činnosti (síla, složení, možnosti a pravděpodobná činnost),

- vlastní síly v prostoru činnosti.

2. Úkol

- složení pozorovací hlídky,

- místo nebo prostor pozorovacího stanoviště, pozorovací sektor, orientační bodya smluvené názvy terénních předmětů (pokud nadřízený vydá úkol přímo v prostoru plnění úkolu),

- požadované informace o nepříteli (co, kde a dokdy zjišťovat),

- dobu zahájení činnosti.

3. Provedení

- způsob plnění úkolu,

- celkovou dobu k plnění úkolu a ukončení plnění úkolu,

- při taujímání pozorovacího stanoviště mimo vlastní sestavu, způsob zabespečení přechodu postavení vlastních vojsk, výchozí místo, osu přesunu, místa styku, místa součinnosti apod.,

- činnost po splnění úkolu

- ostatní

4. Zabezpečení

- zabezpečení výzbrojí, municí, potravinami apod.,

- vybavení technickými prostředky průzkumu a ostatním materiálem.

5. Spojení

- doba a způsob hlášení výsledků pozorování,

- kmitočty, volací znaky, kódovací tabulky apod.,

- smluvené sygnály a heslo.